Mají za sebou demo, EP a velice debut solidní debut u německého labelu Shark Records. Zdá se, že HYPNOTIC FACE jsou nastartovaní k velice slušnému letu, ale copak se na metalové scéně dá něco takového předjímat. Jak se skupině dařilo, jak se cítí v současnosti a jak by si přála se cítit v budoucnu, na to jsem se vyptal kytaristy a zpěváka Radka Bednáře.

Pro začátek trocha zdvořilostních frází: představ stručně historii HYPNOTIC FACE...

Hrajeme od roku 1994, takže letos to bude 10 let!! Kurva, docela doba, když si to tak uvědomím… No ale k věci. V roce 95 jsme vydali demo The Animalman, v roce 2000 EP Written By Life, v roce 2004 album The End Of Sanity. Bylo to dost stručný?? (smích)

... klobouk dolů, tomu říkám historie v kostce... Když se česká metalová kapela dostane k zahraničnímu labelu, je to v tuzemsku poměrně ojedinělá událost. Jaká byla cesta HF k německým Shark Records?

Dost dlouhá a trnitá (jak jinak taky). V roce 2002 jsme se po krátké pauze rozhodli, že když to má někam vést, tak musíme najít vydavatele za každou cenu. My hrajeme muziku, kterou by tady nikdo nikdy nevydal, tak bylo jasný, že musíme jít s tím ven. Za poslední prachy jsme začali rozesílat „Written By Life“ všude možně a ozval se kluk z Insanity Records. To byla firmička, která teprve začínala, ale měla pod sebou asi 15 kapel většinu z USA. Ta nám poskytla prostředky na nahrání alba a obal + všemožnou podporu. Tak jak by to mělo být!! Bohužel díky nějakým problémům s nedodrženými dohodami od distributorů atd. museli vyhlásit bankrot, a to pár týdnů před vydáním TEOS. No a my jsme se museli poohlížet zase jinde, naštěstí jsme měli materiál kompletně hotový, takže to dopadlo nakonec dobře a dostali jsme nabídku od společnosti Crazy life music (kam Shark records patří), což je firma, která je v branži už 20 let, za sebou docela má známý jména a slušnou distribuci v Evropě i ve světě.

Jak to vůbec funguje – jste spokojení s komunikací a všemi těmi věcmi okolo?

No funguje – nefunguje. Kde že je pověstná německá přesnost a důslednost!!! Komunikace stojí za hovno, to je pravda, několikráte posouvali vydání alba, tam i zpět… No někdy mi to připadá jako chaos. To má za následek, že na některých webových shopech je album už několik týdnů jakoby v prodeji, ale na výlisky se čeká vlastně ještě do teď. Nevím, kdo si to za takových podmínek koupí, když se to někde prodává až za 18 Euro. To je docela síla. My to dáváme ani ne za polovinu. Tady je vidět, jak se ti distributoři pakujou. Hajzlové! No ale to jsem odbočil, ohledně firmy se to uvidí až časem, až jak bude schopna album prodat a podpořit, jak bude dodržovat smlouvu atd… Každopádně recenze např.v Rock Hardu a pod. nejsou u nás (bohužel) zatím běžná praxe.

Je asi zřejmé, že nechcete prorážet jen v tuzemsku... Jaký úspěch by vás nejvíce potěšil na kolbištích zahraničních?

Několik tisíc prodaných kopií a nějaký slušný tour po Evropě. To si myslím, že by byl pro nás velkej úspěch. Hlavně nějakej velkej festival, to bychom chtěli zažít.

Ale teď už k tomu, co nás zajímá nejvíc. „The End Of Sanity“, váš regulérní debut. Jak moc bolel vznik téhle desky?

Moc ne. Proč by měl bolet? Nahrávat desku je ta nejlepší práce, jakou znám. Paráda!! Sice makačka, ale krásná. Je pravda, že my jsme zvyklí makat od rána do noci, takže spánek a jiný drobnosti museli malinko stranou, ale to patří k věci. Myslím, že jsme několikrát „uvařili“ i studiový techniky. Ty to možná bolelo víc. (smích)

Jste spokojení s výsledkem, nebo už jsou první pocity typu „sakra, tohle mohlo být lepší“?

S výsledkem jsme maximálně spokojeni. Je jasný, že máš na výběr spoustu různých zvuků atd, takže výsledný sound je nakonec dílem okamžiku, i když jsme míchali opravdu dlouho. Těžko bych mohl říct, že by jsme to teď (s odstupem jednoho roku) udělali líp, protože to nevím. Chutí máme na vybranou, co je kyselé…

Obaly „Written By Life“ i „The End Of Sanity“ jako by měli lehce kritický podtext ke stavu dnešní společnosti...

Myslíš jen „lehce kritický“?? Myslím, že obaly přesně vyjadřují to, o čem jsou texty. Na Written byly o životě, no a tady jsou vlastně taky, akorát o těch šílenějších věcech v životě, jako jsou prachy, chlast, náboženství, války, ženský atd...

He he. Říká se, že u některých metalových žánrů jsou texty jen omáčkou, co vy, přikládáte jim velký důraz?

Nemyslím, že by byly jen omáčkou. Určitě nepíšu text jen proto, aby tam něco bylo. Něco do sebe to mít musí, nějakej smysl. Když není třeba vážnej, tak musí aspoň pobavit. Ale důležitější je muzika, to je bez debat. Do špatný muziky by vůbec nemělo smysl dávat nějakej text, ať už sebelepší!!!

Co se musí stát, abyste si řekli – „ano, debut je úspěšný“?

Musí se prodat tolik kusů, aby nám to zajistilo nahrání další desky.

Tak to držím pěsti... Jedna veskrze technická – v doprovodném infu jsi ty i kytarista Vilda Slinták uvedení jako zpěváci – jak to tedy je, kdo víc, kdo dál? (smích)

Já jsem psanej jako že zpívám?? Tak to musí být nějakej shotek!! Zpívá akorát Vilda, já mu k tomu na koncertech pouze přihoukávám a přicmrndávám.

Aha, tak to beru zpět... Co perspektiva HYPNOTIC FACE – co bude a co chcete, aby bylo?

Chceme hrát koncerty, nahrávat desky a živit se muzikou. Jakou jinou odpověď bys čekal?? No a co bude se teprve uvidí, nevím, nemůžu říct. Snad, podle recenzí a reakcí, by se mohla TEOS trochu prodávat a tím bychom  se snad dočkali té druhé fošny. Ale k tomu nám budou muset pomoct nemalou měrou lidi, kteří tuhle muziku poslouchaj a jsou ochotni a schopni ji podpořit koupí CD.
 

Kdybys mohl vybrat dvě kapely, se kterými by HYPNOTIC FACE mohli vyrazit na turné, jaké by to byly?

IRON MAIDEN a ANTHRAX.  (můj osobní názor!!!)

Jak jsi spokojený s úrovní českého metalového „žurnalismu“ na netu, měl bys nějaké nápady na zlepšení, kritické připomínky atd.?

Dle mého jsou české metalové ziny na velmi vysoké úrovni!! Myslím, že jsou jedny z nejlepších na světě, alespoň co já jsem viděl. Zvlášt poslední dobou sleduji kvůli našim recenzím hodně těch zahraničních, takže myslím, že na tak málo obyvatel máme vysokou koncentraci těch lepších. Většinou jim teda moc nerozumím (myšleno těm zahr.), protože švédsky, italsky ani německy nerozumím ani slovo, ale dle názvů skupin, desek a např. bodování, si můžu udělat názor. V Německu jsou hodně trendový, v Itálii true metalový, Švédi jsou spíš na black… U nás se zatím drží docela rovina. Připomínky občas mám, tak je dám té či oné redakci hned vědět. Pochybuji sice, že se něco změní, ale…

Otázka ze života: co tě momentálně nejvíc sere?

Že sedím v práci, že se s tím Germáni strašně serou, že v Rock Hardu dávaj body jenom do 8, i když maj stupnici do 10 J (i když nevím, jak jsme dopadli my, protože Rock Hard vychází zrovna dnes). No ale znám i jeden českej webzine, kde maj stupnici do 10 a ještě jsem ji tam neviděl! (smích)

No, zkusíme si to nebrat osobně... Zas až takový problém to nebude... A ještě mi zvědavost nedá: na konci „Written By Life“ se nachází jisté telefonní číslo… Majitel vás asi musel pořádně vytočit…

No tak jasně. Tuhle otázku dostávám dost často, ale rád na ni vždy odpovím, protože je to pravda. Ten telefon je našeho bývalýho basisty Standy, kterej je opravdu největší idiot, jakýho jsme kdy viděli, neboť nám už spoustu let dluží nějaký prachy a nějaký věci týkající se HF, který mu nepatřej. Bohužel on si myslí, že jo. Prostě kokot!!

No jo, lidi jsou různý. Na závěr už tradiční prostor pro poselství, perly ducha, komentáře ke stavu vesmíru apod...

Nejsem žádný filosof, proto se na nějaký poselství vyseru! (smích) No a včera jsem četl na netu, že vesmír je ještě větší, než jsme doufali, takže: Všechno je v životě možné. Lidé bděte…(smích)